*

Tak můj studijní život je docela pěkný. Včera jsem si jel do Brna pro esej. Na schodech potkám holku ze semináře:

Ona: "Jdeš si pro esej?"

Já: "Jo, jdu. Ty už ji máš? Co ti dala?"

Ona: "eFko. No já to už opakuji podruhý, takže jestli to neopravím, tak mě vyhodí ze školy."

Opravdu pozitivní dialog. Ale světe div se, mám A. Nj, jsem dobrej.

Samozřejmě, že se to muselo něčím vykompenzovat.

Jinými slovy, rozhovor s děvuškou dopadl tak, jak jsem se bál...a jak jsem si myslel, že dopadne. Pan Riemann ve své knize Základní formy strachu napsal, že depresivní typy osobnosti s ničím pro jistotu nepočítají, aby pak nebyly neúspěchem zklamány. A poté, co se neúspěch dostaví, si řeknou "no vždyť to bylo jasný, co jinýho by se mi mohlo stát."

A to není správnej přístup. Ale na včerejšku to nic nemění...

...další osamělý večer mého osamělého života...¨

22.6. Praha - Isis