proč mám rád...Revolting Cocks

Kapelka Revolting Cocks má svá nejlepší léta dávno za sebou. Album, které vydali jako první po třináctileté pauze, Cocked and Loaded z roku 2004, za moc nestálo. Rozhodně ne ve srovnání s předchozími alby téhle legendární industriální šílenosti. Jak rád bych se chtěl vrátit na konec 80. let, kdy kapely jako Skinny Puppy, Ministry, Front 242 nebo právě Revolting Cocks ještě ani nebyly na vrcholu své kariéry a teprve svůj kult budovaly! Být tak při tom! Stačí se podívat na první živák Ministry a odpověď je jasná: tohle bylo hudební období, které se asi už nezopakuje. Snad všechny kapely se navzájem znaly a ovlivňovaly a to tak, že často díky spolupráci členů kapely X a Y vznikla kapela Z. A takhle vznikly i RevCo.

Základní line-up tvoří Al Jourgenson z Ministry spolu s Lucem van Ackerem (Front 242) a Chrisem Connellym (The Damage Manual, PTP, ...), tedy samá velká jména EBM/industriální scény. A taky že výsledek stál za to. Vydali několik alb a singlů, za zmínku určitě stojí alba Linger Ficken' Good a starší Beers, Steers & Queers. A tím druhým jmenovaným se budu zabývat podrobněji.

Už titulní skladba, Beers, Steers & Queers (tedy Piva, volové a teplouši :-)) dává tušit, že se bude dít něco nevídaného. A taky že bude! Skladba začíná (fiktivním?) telefonátem chlápka s ženštinou, kteří se domnívají, že Revolting Cocks je nějaký pánský striptýz. Víc se mílit nemohli. A pak to začne. Rozjede se automatická mašina bicích, místo basy pořádnej breakbeatovej lomoz a do toho samply vyřvávajících kovbojů, občas hrábnutí do kytarovejch strun. Pak začne Connely zpívat, nebo spíš rapovat (samozřejmě přes nějakej ujetej efekt). A servítky si rozhodně nebere. Jeho obraz Texasu je velmi odpudivý a obávám se, že i pravdivý. Pak začne další skladba (Let's Get) Physical, což je cover songu od Olivie-Newton Johnové (ano, Travoltovi Olivie :-)). A je to pěkná čuňačinka, co taky ale čekat od kapely, která se jmenuje "Odporní čuráci", že :-D?

Tak bych mohl pokračovat ještě dlouho. Tak aspoň ve zkratce: In The Neck s moc pěkným klávesovým refrénem, třináctiminutová Get Down se svým sedmiminutovým psychedelickým sólem, hitovky Stainless Steel Providers (nikdy bych neřek, že odříkat šeptem slova "Poskytovatelé nerezavé oceli" může znít výhružně. A světe div se, zní!) a Something Wonderful, obě s hypnoticky monotónní basou Paula Barkera a obě plné samplů - SSP se zvuky sirén a tůrované motorky, SW má zase samply z Vesmírné odysey 2010 (tedy druhý díl, to pro rejpaly :-)) a nějaký pořvávající nácky...

Co o RevCo ještě říct? Tak třeba, že Physical museli hodně změnit, protože jinak by na nich Olivie vysoudila x milionů (který samozřejmě neměli)? Nebo že některých dogmatickým, fundamentálním zaslepencům tak vadili, že jim pomocí neudělení víz do Británie chtěli zabránit v činnosti?

Je toho hodně. Každopádně, tahle industriální legenda je naprosto maniakální, psychedelická a šílená. A proto ji mám tak rád :-) Je svá, což je v současným světě banálních a průměrných hvězdiček velmi, velmi cenná věc. A navíc "Čuráci" (všimli jste si zvukomalebnosti toho slova :-)?) hravě strčí svou invencí a ostrostí spoustu současných kapel...ano, tam :-)

Battles

Znáte kapelku Battles? Ne? Tak to je chyba? Naprosto hypnotická, psychedelická, trochu ujetá, ale rozhodně výborná a originální muzika!

Zde máte k ochutnání vizuálně naprosto úžasný videoklip ke skladbě Tonto.
Dobrou chuť ;-)

WTF?

This summary is not available. Please click here to view the post.

:-) )-:

Tohle mi fakt zvedlo náladu, to jsem nevěděl, že veverky jsou tak šikovné :-D

A tohle mi ji zase docela vzalo:

http://www.mtv.com/news/articles/1572403/20071021/ministry.jhtml

RIP, Paul!

I'm Looking Forward To Joining You, Finally

As black as the night can get,

everything is safer now.

There's always a way to forget

once you learn to find a way how

In the blur of serenity

where did everything get lost?

The flowers of naivete

buried in a layer of frost.

The smell of sunshine

I remember sometimes.

Thought he had it all before they called his bluff

found out that his skin just wasn't thick enough.

Wanted to go back to how it was before,

thought he lost everything

then he lost a whole lot more.

A fool's devotion

swallowed up in empty space.

The tears of regret

frozen to the side of his face.

The smell of sunshine

I remember sometimes.

I've done all I can do.

Could I please come with you?

Sweet smell of sunshine

I remember sometimes.

Tak děti,

tak jsem vám tady hodil nějakou muzičku. Sice je moje snaha zmařená zaprvé tím, že v playlistu není všechno, co jsem tam dal a zadruhé tím, že se skladby pro mě z nepochopitelného důvodu musí přehrávat s shuffle, takže jsem si s pořadím skladeb hrál taky zbytečně, ale aspoň něco. Takže to neberte jako úplný přehled o mé hudbě, ale i tak je poměrně reprezentativní. Jen škoda, že právě neznámé, přesto skvělé kapelky se do něj nezapsaly...

A včera jsem si vystřílel v hospodě kopací míč! A krásně žabičkově zelený! Což se ukázalo jako skvělá výhra, kopat si od Riegrovky až do Vertiga s balónem a pak ještě cestou zpátky (již mírně intoxikován), to bylo prostě parádní. :-))

Každou chvíli by mě měl přijít pohled od klokanů, co té Irině tak dlouho trvá? A řeknu Irině (naprosto jiné Irině :-)), ať mi taky pošle jeden. Bude to jak v těch učebnicích angličtiny pro ZŠ, kde si penfriends z jiných koutů naší drahé matičky navzájem píší, ach, jak romantické :-D Ale ne, teď vážně, fakt se na ten pohled těším..

F*CK

Sakra, dnes se nic nedaří!
Měl jsem radši zůstat zahrabanej v posteli!

Aw!!!

Evidence

No comment. Prostě se na to podívejte. Bude to chtít trošku trpělivosti, ale stojí to za to, opravdu.

Co si z toho odnesete je jen a jen na vás.

Natural Born Psychologist

To byl zas pychologický víkend. Teda sobota určitě.

Představte si, že se po šesti letech vztahu se svým partnerem, se kterým si naprosto rozumíte, rozejdete kvůli někomu jinému. A to jste celý život s nikým jiným nechodili.

Přitom víte, že jste tomu svému bývalému strašně moc ublížili.
A taky víte, že se vrháte do naprosto neznámých vod. Celý život se rozhodujete racionálně a najednou vás někdo popadne a obrátí vás a tím i vše ostatní hlavou dolů. A ještě víte, že to může třeba během měsíce skončit.

A vám se to moc líbí.

Tak přesně tohle se stalo mýmu moc dobrýmu kamarádovi. V sobotu jsme byli sednout a tak nalomenýho člověka jako ho jsem fakt dlouho neviděl. Ten obrovskej vnitřní zápas a to strašné dilema, který musel prožívat a ještě asi nějakou dobu prožívat bude...Ale udělal jedině dobře. Pokud by to teď nějak potlačil, dřív nebo později by se to vrátilo. To by ale mohl být třeba už ženatý. A co potom? To je pak průšvih. Ale tohle...

Tohle je takový odvážný skok po hlavě do tajemných vod. Mají krásný odstín modři, takový, co to nejkrásnější skrýva pod hladinou. Ano, člověk může zjistit, že dno moc hluboké není a strašně narazit...

...anebo se může stát, že dno tahle svůdná řeka či jezero nemá žádné. Člověk se do ní ponoří až po uši a ještě hlouběji, jakékoliv omezující hranice však zůstávají v nedohlednu. Všude kolem jen sametová modř, objímající a líbající...

Život je jedno obrovské dobrodružství, nemyslíte?