Tak jsem se vrátil z Hradu...tedy Tábora

Již cesta k festivalu začala zajímavě. Nechal jsem se vyzvednout sličnou Slovenkou a jejími dvěma kamarádkami a po nabrání dalšího spolucestujícího jsme se vydali vlakem z Prahy do Tábora. Po příjezdu se přihodila menší chybička - slíbená kyvadlovka nejela, takže jsme naivně nastoupili do nejbližšího autobusu, který zrovna náhodou vezl i dvě revizorky. Takže nás to stálo 4 zelený papírky. Nejlepší na tom bylo to, že jsme jeli špatným směrem :)

Potom, co jsme dorazili na plochu festivalo, byla nepřítomnost autobusů jasná. Bylo kolem půl třetí a ve stanovém městečku bylo něco přes !20! stanů. Když jsme dostavěli stany - zde se musím pochlubit svým novým stanem, který je moc moc pěkný :) - pár obyvatel stanové vesničky přece jenom přibylo - stanů tentokrát bylo 45.

A to již začala hrát první kapela, hardcoreoví Suffer. Zněli dobře, hráli dobře, bojhužel jen tak pro 5 lidí. Postupně se počet posluchačů o něco rozšířil a hned jsem se měl dozvědět proč. Na vedlejší stage začali hrát Nana Zorin, ale jak! Můžete mi vysvětlit, proč místo zpěvačky stál na podiu chlap s hlasem Taťky Šmouly? Ano, musím přiznat, že ovládal i jiné polohy, jednu dobu zas hodně zněl jako Brumla nebo jak se ten emař jmenuje. Takže jsme se po výsměchu rozhodli obhlédnout areál festivalu.

Ceny i vybavení byly poměrně normální, ale až na jednu věc: pivo Mušketýr. Nejenže stál 35 korun, navíc bylo i značně hnusné...ale k tomu se ještě dostaneme.

Takže první den hráli: opět skvělí Landmine Spring (jejich poslední CD doporučuji), Bad Religion, jejichž koncert mě přesvědčil k sehnání a naposlouchání jejich muziky (jinými slovy byli fakt skvělí) - už dlouho jsem neviděl takhle skvělý a energický koncert! Pak slušní Beatstakes, Skyline (kteří hráli naposled se svou zpěvačkou, prý bude rodit bo co) a nudní Kosheen. Říká se mi to špatně, neboť první album této kapely mám moc rád, ale po čtvrté skladbě jsem musel odejít. Což se ukázalo jako chyba, protože pak prý hráli spustu klasik - Catch, Empti Skies, Slip and Slide...Mimochodem hráli pár věcí z připravovaného alba, a nezněly špatně. A ještě další postřeh: zpěvačka, která vystupovala kvůli zranění o berlích, vypadala děsně bachratě!!! (Heh, bulvár :D). Jinak na DJ stagi hrála Katcha a poté ji vystřídal Ed Rush. Byli super, ale neboť jsem neměl tanečního partnera (má slovenské "družce" bylo zima) a extázi jsem si sám brát nechtěl (takže to je vlastně jen jeden důvod), po skvělé hodince p. Rushe jsem šel na kutě.

Druhý den jsme stejně jako ten předešlí strávili nakupováním vodky s džusem a její náseldné konzumaci za doprovodu těchto kapel: Dorian Gray's Prostitutes (které jsem slyšeli ze stanů, ale pak jsme zjistili, že s nimi hraje Kokyš!!), Anyway, Deverova chyba, The Prostitutes, Zion Train, Tata Bojs...a pak samozřejmě Front 242. Koncert byl moc povedený, o tom žádná, ale nedostali mě tak jako FLA. Na vině je asi trošku počasí (kdyby bylo teplejc, bylo by líp) a větší absence mých oblíbených skladeb. Kam se poděly Body to Body, Religion, Moldavia, Animal? A hlavně jaktože nezazněl nejlepší sampl všech dob?!? Jinak ale musím dodat, že hráli vážne dobře. Ukazují, že i kolem padesáti člověk může hrát a být přitom stále velmi dobrou kapelou. K atmosféře jistě přispěla i jejich videoprojekce, která byla více než propracovaná...

Ale teď se dostávám k poslednímu dni, který rozhodně nemohu přehlédnout. Pivo Mušketýr způsobilo můj ne zrovna dobrá zdravotní stav, který se naplno projevil v neděli. Tu jsem celou strávil dopravováním z místa A (Tábor) do místa B (Praha) a pak do místa C (Brno) a je významná tím, že jsem ji celou prozvracel. A že jsem zvracel často a na rozmanitých místech! Došlo i na až kýčovitě humorný děravý sáček (vtipně v kupéčku vlaku) a více než frekventovanou návštěvu toalety ve Žluťákovi. Nejhorší bylo se do ní dostat, je děsně malinkatá. Kdo má v takových záchodech zvracet? :D

No ale konec dobrý, všechno dobré. Po cestě tramvají linky 1 do Řečkovic (kdyby jen mí spolucestující tušili, jaké tajemství tento pytlík ukrývá) jsem se pomalým tempem dobelhal až na privát, kde na mě čekal můj Pipin (moc tě lowiskuju! :D). Chudák byl téměř tři dny zavřený! Taky si člověk uvědomí, jak je taková voda či jablko lahodné...aby ne, když celý den "ochutnal" jen chuť zvratků (nebo přesněji řečeno žaludečních šťáv)! Právě jablko bylo to, co mě drželo celou neděli nad vodou. Měli jste mě vidět, když jsem se do něj zakousl...

No nic, musím už běžet. Pipin se jistě na své milované červy v jogurtu velmi těší.
Mějte se krásně a jistě se brzo uvidíme!

(jo a v úterý mám příjimačky na magistra, tak držte palce)

P.S.: NO SEX UNTIL MARRIAGE!