Sunday, September 30, 2007
-
"Tak to se asi jen tak neuvidíme, co?"
"Hm, to asi ne."
"Hm."
"Tak čau, ať se ti daří ve škole, ať zvládneš bakalářku a najdeš si pořádnou babu."
"Jj, díkec. A ty si najdi nějakou dobrou práci a ať vám to s Klárou vyjde. Čau."
"Čau."
"Jo a pokud se budeš v Budějkách nudit, tak stačí říct."
"Ty bys přijel?"
"No jasně."
"Tak až budem trochu zabydlení, tak to není problém."
"Super."
"Tak čau."
"Čau a pozdravuj Kláru."
Toť vše. Žádné srdceryvné scény, žádné utírání uslzených očí do kapesníku. A přitom se s Ondrou znám již od dětství, vždyť jsme si spolu hráli na pískovišti.
Ale někdy se emoce nemusí vyjadřovat slovy. Než jsme se rozloučili, přijeli jsme Ondrovým autem z brigády před náš společný barák. Byli jsme oba utahaní a těšili jsme se, až si odpočineme. Ondra zaparkoval, otočil klíčem v zapalování, motor trochu zavrčel a pak konečně ztichl. A my...my nic. Jen jsme tak seděli zařezaní v sedadlech. Nepadlo ani slovo.
Přitom jsme oba věděli, o co jde. Něco nového končí a něco nového začíná. Tímhle dnem se nenávratně uzavřela jedna kapitola našich životů. Teď se budeme každý protloukat tím svým. Na tohle jsme oba v autě mysleli. A přesto jsme oba déle než minutu jen seděli a mlčeli. Nebo přesněji právě proto. Někdy si člověk vystačí i beze slov.
A navíc ten parchant by nikdy otevřeně nepřipustil, že mu budu chybět :-) Je to holt zatracenej paličák :-)
Mám tě rád a už se těším, až spolu zakalíme, jak včera!
Mimochodem, přesně tohle řešil Randall s Dantem v Clerks 2. Mrkněte se na tenhle film, je geniální, má originální humor a je naprosto přirozeně lidský. Takových se moc nedělá...
Mgr. L. Č.
Jako kdyby mu jedna návštěva nestačila.
Když jeho drogová závislost dosáhla takových mezí, že si dával šest lajn denně a rozhádal se se spoustou přátel, mnozí mu nedávali moc naděje. Ale objevil se H., člověk, který ho zachránil - zajistil mu léčebný pobyt v Bohnicích.
Teď je pan magistr čistý. Ale je mu to něco platné? Copak vyléčená závislost na drogách může zachránit člověka, který lidmi jen manipuluje, využívá je a dokonce si chce najmout někoho, kdo by mu uklízel v jeho novém bytě, protože on sám to prostědělat nechce? Pomůže mu vůbec něco, když je tak ujetej, že zaplatí nehorázný množství peněz, aby si nechal zabalit a vystěhovat své staré krámy místo toho, aby si za ty peníze (a že jich nebylo málo) koupil nové? A že těch krámů má - vždyť by si s nimi mohl otevřít vetešnictví, a to velmi prosperující. Proč si musí tahat věci z Prahy jako kouli na řetězu kolem své nohy, jako kdyby ani nechtěl zapomenout na svou feťáckou minulost? A je normální, že čtyřiatřicetiletý člověk místo práce jen paří a chlastá? Ano, na účtě má několik milionů, ale co bude dělat, až mu dojdou? Myslí si, že se zase objeví nějaký "sponzor" jako R. nebo zachránce jako H.? Když za sebou člověk pálí jeden most za druhým, tak asi ani pomoci nechce.
Škoda. Každý člověk obrovský potenciál. A Mgr. L. Č. ho má v sobě opravdu spoustu.
Skinny Puppy - Testure (už zase)
Prostě si nemohu pomoci, ale tohle sem musím dát. Song Testure (= Test + Torture) mnou vždy pohne, a teď, když přemýšlím o pořízení si nějakého toho zvířátka, ještě víc.
"Úzkostlivá křeč malé opice, třesoucí se v hovnech své matky" ... "Vědomi si bolesti, co je prohlašovaná za humánní - bílý plášť se zdá být tak čistý - většina špíny vybělena chamtivostí."
A tohle si určitě stáhněte:
http://www.caringconsumer.com/pdfs/companiesDoTest.pdf
A speciálně pro Helenku - video s Mr. Charisma: http://www.furisdead.com/feat-trentreznor.asp
Thursday, September 27, 2007
Proč se všechno sere?
Proč se musí srát: privát, bakalářka, japonština, škola obecně, brigády, plány na víkend,...?
A to není zdaleka úplný výčet.
Trochu si připadám jak William Seward Burroughs, když řekl: "I'm running out of everything now. Out of veins, out of money." (Ale nebojte se, děti, nesmažím a ani smažit nebudu. To je skoro stejně špatný jako kouření cigaret.)
Give me a rest!!!
Ale tohle mi trošku zvedlo náladu.
Saturday, September 22, 2007
Tak jde čas
Jen mě udivuje, jak se všechno mění. Třeba taková Ponorka. Nikdy bych si nepomyslel, že tam bude počítač s internetem. A hádejte! No samozřejmě, že tam je. A je to skvělé, s někým se člověk baví o kytarách a on řekne "tak tuhle mám" a ukáže ji na netu. A hlavně je to jukebox, a zadarmo! Stačí si najít videoklip na YouTube a jede se. A skvělé je, že to opravdu funguje, lidi se prostě postaví do řady a čekaj, kdy si budou moct pustit něco i oni. A když vás někdo předběhne, tak mu řeknete "já tu byl první" a fakt to pochopí. A to stejně není ta nejradikálnější změna, co se v tomto bohulibém zařízení stala. Nikdy jsem si nemyslel, že do Ponorky budu chodit kvůli sličné číšnici. A co se nestalo, Cipís pochopil, že tohle by byl opravdu dobrý marketingový tah, tak to zkusil...a proklatě se mu to vyplatilo. Slečna má výstřih proklatě nízko (a opravdu je na co se koukat), přitom zákonitosti Ponorky ("Tady máš pivo a chlastej!") pochopila naprosto na výbornou. Asi se tam brzo podívám...
Čas je taky námětem jednoho filmečku, který jsem nedávnou zkoukl, a to Bill & Ted's Excellent Adventure. Dva kluci ze střední (jednoho z nich hraje strašně mladičký Keanu Reeves!!!) žijí jen pro jedno - jejich kapelu Wyld Stallins. Jenže jednoho dne se dozvědí, že musí napsat test z historie na A+. Pokud ho nenapíší, tak je čeká vyhazov a Teda dokonce vojenská škola. A tu se objeví záhadný muž z budoucnosti, který tvrdí, že na jejich úspěchu v tomto testu závisí osud celé galaxie. Dá jim tedy k dispozici telefonní budku, kterou lze cestovat časem, aby se mohli o historii něco naučit, test tak napsat a galaxii spasit...
Ano, máte pravdu, je to ne zrovna inteligenčně náročný film. Přesněji řečeno, mozek u něj můžete nechat někde na poličce, potřebovat jej fakt nebudete. Ale za to bavit se budete když ne královsky, tak přinejmenším velmi dobře. Je v něm pár opravdu kouzelných dialogů, např:
Bill: "Wyld Stallions nikdy nebude úspěšná kapela, dokud s námi nebude hrát Eddie Van Halen."
Ted: "No, ale on s námi nebude hrát, dokud nenatočíme pořádný videoklip."
Bill: "Tede, je zbytečný mít skvělý video, dokud nemáme pořádný nástroje."
Ted: "No a k čemu by nám byly pořádný nástroje, když na ně vlastně ani neumíme hrát?"
Bill: "Proto potřebujeme Eddieho Van Halena!"
Ted: "A proto potřebujeme přádný videoklip!"
oba: "Hustý!"
Bill s Tedem se rozhodnou využít cestování časem, aby vzali několik důležitých osobností z minulosti (Sókrates, Napoleón, ...), aby jim pomohli s jejich testem. Tak se například člověk o Sókratovi dozví, že "to byl jeden z nejvýznamnějších filosofů v dějinách lidstva a stejně jako Ozzy Osbourne byl několikrát obžalován z kazení mládeže." :)) A skvělý je i dialog Freuda s policistou:
Policista: "Proč tvrdíte, že jste Sigmund Freud?"
Freud: "Proč tvrdíte, že nejsem Sigmund Freud?"
Policista: "Proč se mě na tuhle otázku neustále ptáte?"
Freud: "Řekněte mi něco o vaší matce."
Mě jako překladatele zaujalo pár scén, které přeloženy prostě fungovat nemohou (např. Iron Maiden, se na to uvidíte a pochopíte :-)). Jediné, co trochu zamrzí, je místy značná stereotypizace postav - např. Čingischán jako hrubý barbar - ale u tohohle filmu to až tak nevadí.
Takže se na něj klidně podívejte. Určitě to nebude nejlepší film, který jste kdy viděli, ale ztraceného času litovat nebudete. A je taky příjemné se podívat na snímek, kde se cestování časem vůbec neřeší. Prostě tam jedou a basta, následky nenáslekdy. Člověk na ty "startrekovský pindy" nemůže mít pořád náladu, že :-)
Tuesday, September 18, 2007
Stražiskofest 07
Tolik úvod. A o co šlo? Můj dávný kamarád ze základky Tomáš má pěknou chatu v malebné vísce Stražisko, tak půl hodiny jízdy autem od Olomouce. Na programu toho bylo hodně. Nebo přesněji řečeno, mnoho variací na jedno a to samé: na zábavu :-) Takže se povídalo, bavilo, tlachalo, říkejte tomu každý jak chcete. Taky tančilo a zpívalo a jedlo a pilo. A pilo a pilo a pilo :-))
Posezení na hřbitově v jednu v noci mi zůstane ještě dlouho vyryté do hlavy (zvlášť kvůli dvou naprosto neznámým borcům, kteří se nečekaně vynořili ze tmy, kamarádovi sedícímu na schodech řekli "Dovolíš", prošli kolem něj a zase se vrátili, odkud přišli), stejně tak hnusný patok jménem Litovel (chutnal jak špinavá voda od nádobí) v místní knajpě.
Ale co je nejpodstatnější, tenhle "fesťák" se stane (snad) velkým milníkem v životě dvou lidí. Tomáš se zde zasnoubil...a pro nás všechny nečekaně s Viktorem. Doufám, že jim to vydrží. Bude muset, pokud se budou za jeden, dva roky vzít v Kanadě, o které Viki tak básnil. Nj, tam se mu to žilo, když jeden galon benzínu stojí dolar osmdesát..
A hlavně doufám, že to Tomáš zvládne. Teď to pro něj bude asi docela fuška, přece jenom, tohle nikdo nečekal, spousta lidí tohle ještě ani neví. A taky bude mít co dělat sám se sebou, tohle je věc, se kterou se bude muset umět vyrovnat.
Ale já doufám, že to zvládne. Moc jim fandím!
Dawe (šiška Šišky :-D), Milan (můj ex-spolubydla) a moje maličkost.
První noc byla na max! A ještě víc :-D
Proposal v přímém (skoro) přenosu. Viki (vlevo) je Tomášovou (vpravo) nabídkou překvapen... stejně jako ostatní :-)
Druhý den...a jede se nanovo.
Marťa, můj (nejen) běhací kamarád. I když tady zrovna moc akčně nevypadá :-)
Tak tohle se vypilo. A to není všechno...bože, jsem už rád, že je to za mnou :-)
A jedna hezká společná na konec.
Battle of Mice
Battle of Mice je kapela složená z členů Neurosis, Made Out of Babies a Red Sparrowes. Tedy samá zvučná jména. A hudba, co hrají, je prostě fenomenální. Vliv Neurosis je znát, stejně jako třeba Swans. A hlavně co tam předvádí sličná zpěvačka Julie Christmas...Ona má totiž velmi neobvyklý hlas, tedy alespoň pro tenhle druh hudby. Zní trochu jako Bjork a stejně jako Bjork má pořádný rozsah - od jemného hlásku jako nějaká víla z pohádky až po nelidské výkřiky; nic ji nedělá problémy. A texty jsou taky krásné. Krásné a smutné, zvláštní spojení, já vím, ale u Battle of Mice to prostě funguje. A hlavně hrají v Bitvě myší velkou roli, možná i největší. Hudba samotná slouží spíš jako hudební podklad osobitým básním zpívaným sladkou Julií...
A víte co? Posuďte to sami.
In a tiny little cave
A dog is sleeping on his back
Iron chains around his leg
But he's purring loud enough to snap
I see blood around his snout
A smile that's bigger than his mouth
They come to hurt him every day
To stomp him back into a crouch
They will never quite cut through
Cause he's got a little piece of you
The time gets longer every day
But he sits there smiling in his cave
They will never quite cut through
we've have
a little
piece of you
And all the spite you ever spate
betrays your monument to fate
Fall asleep and dream.
Salt in your skin
That leaves a small scar
It sits there in time
A red shiny star
Salt in your skin
That leaves a small scar
It sits there murdering time
A red shiny star
Shadow sweet in your bones
Helps to know what you said
The hand on your skin
Brings a war to your face
Fall asleep and dream now
Windows are made in your sighs
The piece you had hid to hide
The cave walls high in your mind
Fall asleep and dream now
Your heart is ready to die
Your jaws open wide
Windows are made in your mind
Ale samozřejmě si musíte k tomu pustit i samotnou hudbu že :-), třeba zde:)
http://profile.myspace.com/index.cfm?fuseaction=user.viewprofile&friendID=41255437
Monday, September 10, 2007
Baroness + XYZ
Už dlouho jsem se tak šeredně nemýlil.
Debut Baroness, album Red Album, je totiž něco naprosto nepopsatelného. Spousta lidí je přirovnává k Mastodon a ano, poměrně oprávněně. Mezi oběma kapelami určitě nějaké pojítko existuje. Ale Baroness jako kopie originálu nezní, to v žádném případě. Jejich hudba si bere více z post-rockových postupů než z divokých, větrem ošlehaných riffů Mastodon. Převážná většina skladeb totiž vůbec vzorec sloka-refrén-sloka-refrén nerespektuje, místo toho člověka plynule unáší z klidného, otevřeného moře do divokých příbojových vln jak se jim zamane. Ve skladbách se zpívá pouze sporadicky, což rozhodně není na škodu, díky tomu vynikne poetičnost (ano, čtete správně, poetičnost) pro Baroness tak vlastní. A jako jedna z mála tvrdě-rockových kapel nejsou ani temní ani melancholičtí, nic takového. Právě naopak, je to neuvěřitelně optimistické album, plné odhodlání čelit nástrahám života, album, kterým by se měl vítat každý den a každý východ slunce.
Jedno z alb roku.
Evropské turné se přesunulo z října na březen. Momentálně kapela objíždí USA spolu s Torche (mimochodem další úžasná kapela a další "jedno z alb roku"). Tyhle dvě kapely vidět pohromadě...
http://www.myspace.com/yourbaroness
Head up!
P.S. Je hodně blbé (lepší slovo mě opravdu nenapadá), když si člověk stahuje gamesu o velikosti 1,84 GB a na posledních 280KB se stahování zastaví... No nic, jdu spát, zase vstanu tak ve dvanáct, na to jsem poslední dobou odborník na slovo vzatý.
Wednesday, September 5, 2007
giga lol
Erik Hartman byl moderátorem pořadu Boemerang, první pořad švédské (?) televize, který se otevřeně věnoval tématům jako diskriminace nebo sex. Vše šlo hladce, dokud nedošlo na díl s tématem "Nedbalost lékařů". Ve studio se jako hosté objevili dva lidé - paní, která kvůli špatnému zákroku ochrnula a muž, který opět kvůli pochybení lékaře má poškozené hlasivky. A právě tento člověk se stal Eriku osudným.
Tohle je neuvěřitelně vtipné video. Už jen tím, že Hartman se ocitl v situaci, ve které se ocitla již spousta z nás - ukažte mi někoho, kdo se někdy nezačal smát v naprosto nevhodné situaci? Já si vzpomínám, jak jsme absolutní bouří smíchu narušili slavnostní zakončování maturit panem Zicháčkem a spol. Člověk ví, že se nesmí smát, protože je to naprosto nevhodné...ale přitom se nedokáže udržet.
Tohle video mě zajímá i z psychologického hlediska. Co se Eriku Hartmanovi v té době honilo hlavou? Věděl, že oproti maturitám zde jde o velmi vážnou věc. Smát se člověku nadosmrti postiženém v přímem přenosu, to je naprosto smrtící. Musel vědět, že to bude mít nějaký důsledek. A taky že měl - Boemerang skončil a stejně tak Erikova kariéra v televizi. Ale i tak si, stejně jako my u zakončování maturit, nemohl pomoci. Co se mu honilo hlavou? Podle mě si v hlavě říkal "To je v prdeli, to je konec!", ale smích tím prostě nezastavil. Taková dost osudová věc, být přímím strůjcem svého vlastního pádu a přitom s tím nemoci nic dělat.
Ale video je to neuvěřitelně vtipné :-D
Saturday, September 1, 2007
Skinny Puppy - Tin Omen
Skladba o masakru na náměstí Tien An Men (nevím, jestli to píšu dobře). Není to oficiální video, jen projekce k turné v roce 1992.
SP
out war dance what a ride inner thought of non violent rebellion outside
dare to die stand and fight show faith return all the weapons
government says use them right fixed action set in motion doubting amnesia
potion what to hide red carpet ride guessing right the jokes on
dark corner the square you bath once a week distorted the viewpoint
seldom seen wayback in 68 ohio kent state was nothing so great have of
have not forcing the point shot in the back take it back down trod soldier
away flower power within kill me kill this way of life and be
known one by one they'll be coming down altogether sister machine gun
automatic high what a ride what a trip tripped over the candlestick tanks
arrive fire wall got to keep the camera alive tell the world
whats going on here warning shots are fired at the stomach chest wound
coed falls amped out amped out changing guns for brooms the guards change
to clean up crews way back in 68 every thing was so great no way wrong
date keep up the trade balanced charade close circuit truth used to
remove keep the camera alive
Testure - song proti vivisekci
in nervous convulsion crouches infant ape trembling in mothers shit
cage eyes tear less filled with contempt clinic mask experiment with
life and death smell lingering noxious mixed scent anxiety omnipotent doctor
grinds the cage door revealing loves primal instinct taken away the tiny
face terrified rant and rave smash your head against the cage vacuum
clicks on high conscious of the pain pass off as humane white coat seems
so clean most dirt bleached out of greed force the point of habit eyes burn
in a rabbit push the pain test button spines cut trip mucous inflection
more die. pills each day what goes around comes back stronger tap into
the brain break the skull again smash price research rat lab rent pain
in flesh more ill drug store sales sharpen the knife emphasis on money
new disease everyday end is seen and coming reseach turns it's back
to gain crush the spine genocide kitten drags its dead limb continuing
all suffering it will come back and win shock paralyse turn trauma
burns out the will to live the lying message 5 year genocide 1945 suicide
vivisect vi