C.B.

Chuck Norris se nebojí nikoho....nikoho kromě Charlese Bronsona :)

R.I.P. červená mikinka

Ach, ty moje červená mikčo. Tak pěkně jsi mi sloužila a já si tě zapomenu ve výlukovém autobuse z Brna do Vyškova. Tak snad se na mě nezlobíš a snad ti ani nevadí, že si tě přivlastnil někdo jiný.

S touto příhodou je také spojena epizoda s olomouckého oddělení Ztrát a nález ČD, kde jsem se cítil jak v jiném vesmíru. Někdy o tom povyprávím :)

Posudek mé B.C.

Posudek na diplomovou práci

Název práce: Maynard James Keenan: Lyrics of Evolution; Evolution of Lyrics
Studijní obor: Bc - Anglický jazyk a literatura
Autor/ka práce: Antonín Zita
Vedoucí práce: Jeffrey Alan Vanderziel
Oponent/ka: Tomáš Pospíšil


Předkládaná práce je hodnocena


Z hlediska obsahového záměru, naplnění zadání a zpracování předepsané literatury
B - velmi dobře

Z hlediska požadavků na jazykovou správnost (pravopisné a jiné jazykové chyby)
A - výborně

Z hlediska požadavků na formální úpravu, požadovaný rozsah, dodržování citačních norem, odkazy a bibliografii
B - velmi dobře

Připomínky, náměty, otázky k rozpravě:

Diplomand zná výborně jak Keenanovo dílo, tak nejrůznější sekundární texty o něm. Z hlediska zpracované bibliografie je Zitovo dílo úctyhodné. Práce má značnou informativní hodnotu a svědčí o diplomandově hlubokém zájmu o zvolenou tematiku. Vytýčené tématické okruhy - otázky manipulace, osobnostního vývoje jednotlivce či otázky spirituality a víry - jsou jednotlivými analýzami dobře ilustrovány.
Definice manipulace je nicméně v díle pojata příliš široce a zasloužila by si další precizaci: nepříklad závislost na drogách nelze pokládat za manipulaci. Závislý člověk není manipulován, je však do značné míry připraven o svobodu volby. (Manipulace samozřejmě mohla být příčinou vzniku závislosti.)
Autor zůstává na úzce vytýčeném tématickém půdorysu Keenanových stěžejních témat, která se táhnou jeho tvorbou. Jako interpretační klíč diplomandovi často slouží Keenanův život. Tento přístup je nesporně legitimní, v práci však postrádám výraznější teoretické uchopení problematiky či pokus o situování Keenanova díla do širšího kulturního rámce. Tam, kde se o to Zita pokouší (například v úvodu), jde toliko o ploché paušalizace (viz str. 5 "Young people in the USA….", či "[…] there was never such a strong connection between a band and its audience before Nirvana".
Diplomand místy nesprávně používá citační odkazy (str. 3, str. 10).
Celkově bych nicméně rád zdůraznil, že práce je nadprůměrná a pro oponenta objevná.


Celkový návrh hodnocení[1]:
B - velmi dobře

V Brně dne 26.5.2008 Tomáš Pospíšil
podpis
[1] Dílčí hodnocení nemají stejnou hodnotu, a celkové hodnocení tedy není jejich průměrem.


Tak a teď mi poraďte, jak to vyhnat na Áčko.

Eurovision

Vítěz letošní soutěže Eurovision Song Contest Dima Bilan z Ruska se slavným krasobruslařem Jevgenijem Pljuščenkem, který během Bilanova zpěvu na pódiu bruslil.


Tak i ruský Justin Timberlake se dočkal. A nejen on, mít dva idoly zaráz na jednom pódiu, to bych byl taky šťastný. A celé Rusko bude jistě slavit. Jak vtipně poznamenaly noviny The Onion: "Rusko je první zemí na světě v zabíjení Rusů." Ale koho to zajímá, když Dima vyhrál Eurovizi?

Přátelé

Máte přátele? Jasně, snad každý má. Ale teď mluvím o něčem trošku jiném, než o bratříčkování po hospodách a koncertech.

Anglický básník John Keats umřel na tuberkulozu stejně jako jeho matka. V jeho době to byla nemoc neléčitelná, napadající centrální nervovou a dýchací soustavu, kouby, kosti nebo i kůži a projevuje se mj. i krvácením a zvracením.

I když bylo jeho příteli Josephu Severnovi jasné, že Keats zemře, neváhal u něho zůstat až do jeho posledního vydechnutí i přes nebezpečí nákazy neléčitelnou nemocí.

Tak Severn, šlechtic, který nikdy nepohl prstem, utíral Keatsovi krev zvratky z jeho tváře, pomáhal mu s močením a dokonce mu sejmul posmrtnou masku. A to všechno "jen" díky přátelství. Oba byli pohřbeni vedle sebe na hřbitové v Římě.

Máte aspoň jednoho takhle blízkého a oddaného člověka? Jestli já ho mám, to nevím.

Ale doufám, že ano.

Awakening up, he took her hollow lute,—-
Tumultuous,—-and, in chords that tenderest be,
He play’d an ancient ditty, long since mute,
In Provence call’d, “La belle dame sans mercy:”
Close to her ear touching the melody;—-
Wherewith disturb’d, she utter’d a soft moan:
He ceased—-she panted quick—-and suddenly
Her blue affrayed eyes wide open shone:
Upon his knees he sank, pale as smooth-sculptured stone.

Taky se vám někdy zdá,

že ty vaše problémy jsou naprosto, ale naprosto nicotný?

Tak třeba já. Stresuji už tak druhým měsícem kvůli bakalářce a státnicím. A? Určitě částečně ze stresu kvůli výše zmiňovaným událostem jsem zhubl o 6 kilo? A co jako?

Teď si to porovnejme s mýma příbuznýma.

Strýc skončil s prací, aby se mohl plně věnovat své již devítileté autistické dceři, neboť autismus je tak vážná nemoc, že Maruška a další autisté vyžadují celodenní péči. Zatímco tedy strýc tráví celý den se svojí dcerkou, teta se zuby nehty snaží výst občanský sdružení zabívající se autismem, kde dostává minimální plat, a do toho ještě dálkově studuje. Manželský vztah samozřejmě nestojí za nic, když jeden pracuje od rána do večera a ten druhý se celý den věnuje své nemocné dceři. Tím samozřejmě padají přátelé, hudba, divadlo atp.

Zlatý státnice.

Kasparov a létající penis

aneb jak dát Garymu šach mat :)

DORO REVIVAL

(aneb za 13 000,- si můžete koupit celý line-up OakFestu nebo tenhle "skvost")

Hlavní stránka, všimněte si velké podoby originálu a revivalové zpěvačky (akorát přibylo trochu víc očních stínů)

Hosting v kapele Tlustá berta, přesněji řečeno na novince "15 let s vámi! BEST!"
(pozor, komplet obsahuje novinku "Jako ďábel"... To mě opravdu navnadilo.)

Ne, kožený gatě a Adidas boty NEJDOU dohromady! Stejně tak jako kožený gatě a hnědá mikina od vietnamců...A kde je bubeník? To hraje tak usilovně, že se z něj tak kouří???

Po shlédnutí této fotky jsem zestárl tak o 5 let.
Ach, ty vzrušující oční stíny! Jakmile se odlíčí, tak musí být tak o 2 kila lehčí, bože...

Hm, tričko "Made in Hell" z Metalshopu. Pokud by ji bylo tak sedmnáct, tak to beru...ale ve čtyřiceti? WTF!
A všimněte si borce vlevo! Jo, toho, co vypadá, jak kdyby měl zácpu. Co ten tam dělá, neměl by radši šmahet utíkat na záchod? A ten vedle vypadá jak na špatným tripu...

Relaxační alspké soustředění. No jo, metalem musíte žít i během lyžování...
...i během pití piva na svahu. METAL 4 EVER!


Velmi nadšené publikum...tedy přesněji řečeno všichni tři. A to počítám i toho chlápka s batohem a košilí nalevo, který spíš vypadá jak zatoulaný Svědek Jehovůh.
...a ještě nadšeněji se tvářící zvukaři.

Kytarista si nejspíš říka: "Bože, co tady dělám. Měl bych si sehnat lepší práci, usmířit se s otcem, vyházet starý krámy z půdy..."

Všimněte si impozantního interview s otázkami typu "Top chlemt?"

A taky pěkná je "tour" sekce. Proč každý druhý koncert hrají na motorkářské akci?
.
.
.
Já jen abyste věděli, o co jsme na OakFestu přišli.

Nájemní smlouva se Zemí

Preambule

Na životem kypící Zemi se lidé objevili na konci třetihor. Živé přírodě, jíž byli evolučně přizpůsobeni, filosoficky rozumět nemohli. Lidská psychika, která řídila proces dobývání přírody, byla nastavena na lhostejnost k širším souvislostem a k vzdálenější perspektivě. Dnes jsme již Zemi dobyli a obsadili, tkáň jejího života narušili obdělávanou půdou, sevřeli dálnicemi a městy, zatlačili stavbami, betonem a asfaltem. Navzdory tomu bude však o naší druhové existenci rozhodovat příroda. Abychom předčasně nevyhynuli, potřebujeme expanzi kultury zastavit, uzavřít nájemní smlouvu se Zemí.

1. Země je v naší galaxii, v mléčné dráze, patrně jedinou živou planetou. Tato planeta, která je přirozeným domovem všech svých vzájemně závislých živých bytostí, nemůže patřit žádné z nich: žádné populaci, ani biologickému druhu. Nemůže patřit ani člověku jako druhu, který vytváří kulturu. Jsme dočasnými nájemníky Země.

2. Život je velkým experimentem kosmické evoluce na naší planetě. V živých systémech je obsaženo, a jazykem nukleových kyselin i přímo zapsáno, fantastické množství přirozené informace. Kulturou způsobené vymírání biologických druhů je proto nejen zbytečnou ztrátou biologickou, ale také nenahraditelnou ztrátou informační.

3. Kultura je planetárním výtvorem člověka jako druhu. Přirozená evoluce jejím prostřednictvím jako by testuje nejen adekvátnost lidského díla hostitelskému prostředí Země, nýbrž i zdařilost své biologické konstrukce člověka. Testuje lidskou přirozenost: odvážnou lidskou kreativitu i lidskou pokoru před staršími a rozsáhlejšími tvořivými silami vesmíru.

4. Konflikt kultury s přírodou, který vyvolává úbytek přirozeného prostředí Země, nemůže zničit přírodu, nýbrž kulturu. Máme-li tuto existenční krizi přežít, musíme přírodě vědomě ustoupit, protipřírodní duchovní i materiální kulturu musíme naturalizovat. Předpokládá to změnu struktury, rozsahu a strategie kulturního systému, nikoli změnu člověka jako organismu.

5. Globalizovaná kultura znehodnocuje i tradiční strukturu a obsah školního vzdělání. Škola nám i dnes předává mnoho pro život užitečných poznatků, ale v senzitivní fázi lidské ontogeneze, v níž se poznání relativně snadno spojuje s hodnotami, nerozvíjí k přírodě uctivé myšlení. Ze školy nevíme, co je příroda a přirozená evoluce, nevíme, že člověk po svém vzniku rovněž zažehl evoluci – jemu samému potenciálně nebezpečnou protipřírodní evoluci kulturní.

6. Technický pokrok, který byl dlouho synonymem lidského vzestupu, se stává jeho hrozbou. Znehodnocuje i sebezáchovnou roli tradiční lidské pokory. Nelze již spoléhat na vrozenou pokoru nepatrného člověka před mohutnými silami přírody, nýbrž pouze na pokoru filosoficky zdůvodněnou, plynoucí z rozpoznání destruktivních účinků naší hrubé civilizační síly na jemné předivo pozemského života.

7. Člověk je poprvé odpovědný za svou druhovou existenci. Pochopení a přijetí této odpovědnosti však závisí na opuštění úzkých morálních, fyzikálních a technických hledisek, vyžaduje biologický a medicínský přístup, předpokládá evolučně ontologický pohled na svět. Patrně jen ten může nezasvěcené veřejnosti ukázat, že lidská druhová existence stojí a padá s rozsahem, integritou a evolučně dosaženou vyspělostí biosféry. V rozvrácené biosféře nebude ani člověk přírodou chráněným druhem.

Stále větší část našich těžkostí vzniká z toho, že jednotlivci i instituce jednají a rozhodují podle zastaralého obrazu světa, v rozporu s principy oboustranně výhodné nájemní smlouvy se svým přirozeným domovem. Proto se obracíme nejen na intelektuální veřejnost, filosofy, politiky a právníky, nýbrž i na všechny odpovědné občany: žádejte uzavření a dodržování dlouhodobě možné smlouvy se Zemí. Neponechá-li kultura přirozené evoluci záměrně jistou část planety, lidé nebudou moci využít biologicky rámcově stanovený čas své druhové existence.

Autorem tohoto textu, který schválila mimo jiné i Obec spisovatelů (4.12.2004) a je otevřen k podpisu každému, je brněnský profesor filosofie Josef Šmajs. Tak doufám, že to tady vidí, aby mi to kolokvium změnil z N a P.

Dnes mi přišlo oficiální potvrzení z University of Saskatchewan, že jsem přijat, takže bych se tam rád i podíval. A pokud se tam nedostanu kvůli jednomu blbýmu céčkovýmu předmětu...Opravný termín mám v pondělí, tak mi držte palce.

*

Trocha dramatu

The Slip

*

"As a thank you to our fans for your continued support, we are giving away the new nine inch nails album one hundred percent free, exclusively via nin.com."


as a thank you to our fans for your continued support, we are giving away the new nine inch nails album one hundred percent free, exclusively via nin.com."

The Slip is licensed under a creative commons attribution non-commercial share alike license.
we encourage you to remix it
share it with your friends,
post it on your blog,
play it on your podcast,
give it to strangers,
etc.


Potřebuje to komentář?
A mimochodem, album je skvělé. Takové disco/noise elektro - taneční, přítulné, sexy...


Vrrrr...

Praha

Tak jsem v sobotu navštívil město hříchu. Ano, je to tak. Ať si každý říká co chce, Praha JE hnusná. Přinejmenším řada jejích částí určitě, a to tak okatě. Tak například tramvajová zastávka Lazarská: pokud se od této stanice podíváte směrekm k centru, tak vidíte krásnou ulici Evropského města s upraveným chodníkem a zrenovovanými stavbami v pozadí. Stačí však udělat čelem vzad a připadáte si jak v komunistickém Československu, kde na každém rohu stojí konfident oslovující kolemjdoucí "soudruhu".

Nicméně nejhorší je, tradičně, nádraží s "Šervůdem", jak se přezdívám okolnímu parku. Tím nechci narážet na všudypřítomné bezdomovce - ti jsou totiž fenoménem nezbytně doprovázející naši současnou společnost a jejich ignorace k řešení otázky bezdomovectví jistě nepřispěje. Spíše mi jde o řadu existencí soustředěných na nádraží. Ne, nejsou to ani "alternativně" žijící lidé, kteří jsou občas k vidění např. dole ve Skleněnce. Ti mi nevadí, jsou totiž stále shopni normálně fungovat. Jde mi o osoby, které jsou očividně na "druhé straně", tedy lidi, co jsou duchem v naprosto jiné realitě než my. Stejní lidé, kteří se vyskytují i v pajzlu Kapitolka v Samotiškách: skelné, nepřítomné pohledy, smradlavé a špatně padnoucí oblečení vypadající jak oděv komparzistů z Discopříběhu... Tak takových lidí je v Praze plno. Řekl bych, že podobně vypadají osoby, co právě rozřezali celou svou rodinu elektrickým křovinořezem AG1 280 a pak si zašli do nejbližší kavárny na presso s mlíkem a medovník. Podobně jistě musí působit Josef Fritzl, tedy až na ty hadry. A zvlášť po vybudování nových obchodů s oblečením a knihami přímo na nádraží tento rozdíl mezi "námi" a "jimi" je ještě více patrný. Je mi jasné, že toto není nijak objevné. Jen je to velký kulturní šok ve srovnání s mou "rodnou vískou". "Jsem Olomoučanem," jak by řekl Kennedy.

Nevím, co by k spravení současné situace pomohlo. Možná nějaká biblická potopa. Akorát těžko říct, jestli na to Vltava a Labe budou stačit. Tak se chytněme navzájem za ruce a modleme se za vydatný déšť. A jestli někdo neumí plavat, tak ať se to rychle naučí ;)