silent noise silent voice

Tak jsem se vrátil z Hradu, přesněji řečeno z tvrze jménem Roxy, kterou dobyli kanadští "elektrikáři" Skinny Puppy. Koncert byl...neřeknu fenomenální, to nebyl. Čekal jsem od toho něco víc, jak kdyby tam něco chybělo. Ale pravděpodobně jde o chybu ve mně. Jak kdybych čekal nějaké spasení, přitom se jedná "jen" o kapelu, ať už je sebevíc geniálnější. Takže spasení se nedostavilo, ale velmi dobrý koncert ano.
A to i přes to, že jednu dobu to vypadalo bledě. Po druhé skladbě došlo k nějakým blíže nespecifikovaným problémům s elektřinou a nějakých dvacet, pětadvacet minut se nehrálo. Naštěstí se vše zvládlo, takže se mohlo pokračovat.
SP nejsou tak pařící kapela jak třeba Front Line Assembly nebo Front 242, ale i tak jsem se pořádně zapotil. Vystoupení Skinny Puppy v sobě kombinuje to nejlepší z brutální elektroniky a temného, zvráceného kyberpunkového divadla. Zpěvák Nivek Ogre první dvě skladby odzpíval za zkrvavenou plentou, jeho stín byl jediným důkazem, že tam vůbec někdo je. Pak vyšel na stage v celé své kráse: zakrvavená ústa a tričko, těžké boty a robotické dráty omotané kolem jeho rukou a těla je sice stylizace, kterou normálně neuznávám, ale zde, na tento koncert, byla naprosto vhodná. Občas si Nivek odskočil za "plentu", svou siluetou tak vytvářel mozaiku lidské tragédie, věčného to tématu SP. Každou chvíli měnil masky, ať už za plentou nebo přímo na stage. Tak se například ukázal v masce, která měla obličej vzadu, nebo v post-apokalypticky vypadající helmě se zabudovaným mikrofonem. Klávesák cEVIN Key, druhý člen SP, i no name bicman ho skvěle doplňovali. Bohužel chyběl kytarista, který by koncert svou přítomností jedině vylepšil.
Za nejlepší skladby večera považuji Dig It, Im'mortal, Testure, Tormentor, ale vrcholem byla Hardset Head. Tu když spustili, tak se v celé Roxy rozpoutalo nefalšované peklo.
Škoda, že jen nehráli Tin Omen - skladbu o masakru na Tien An Men (nevím, jak se to píše česky, anglicky je to dohromady, tak pokud je to špatně, nekamenujte mě) - snad na žádnou jinou skladbu jsem se tolik netěšil jako na tuhle.

A na závěr: v Reflexu je rozhovor s Mr. Charisma - Trentem Reznorem, frontmanem Nine Inch Nails. Určitě doporučuji koupit, článek jde poměrně do hloubky a člověk se dozví, co si Reznor myslí o současném hudebním byznysu. Škoda jen, že svůj jsem si zapomněl u Martinky, no nic, snad ho ještě uvidím.

Jo a taky jsem před koncertem totálně zmokl. Už při mé poslední cestě do Prahy na Isis pršelo, ale teď lilo nehorázným způsobem. A taky jsem dost bloudil, než jsem Roxy našel. A je skoro 6 ráno, jdu spát.











Všechny fotky jsou z DVD The Greater Wrong of the Right Live (můj suvenýr z koncertu), ale fotky z koncertu budou, budou...